Ovzduší

Ovzduší je nejdůležitější složkou životního prostředí, neboť pro život vzduch potřebujeme trvale. Význam jeho čistoty je více jak zřejmý. Týká se to jak venkovního ovzduší, tak i ovzduší vnitřního, tj. ovzduší v našich obydlích.

Ovzduší se vyznačuje tím, že jsou v něm obsaženy různé znečišťující látky, které mají hmotnou povahu (pevný a kapalný aerosol), nebo je tvoří plyny a páry. Na vdechnutí látek hmotné povahy reaguje organismus podle jejich velikosti různě. Částice o velikosti nad 5 µm se zachytí v horních cestách dýchacích a člověk je vykašlává, vysmrkává nebo je se slinami spolkne. V žaludku, případně v játrech, jsou následně detoxikovány. Částice o velikosti pod 5 µm se dostávají až do plicních sklípků.

Plynné škodliviny (oxidy síry, dusíku, formaldehyd) jsou z více než 90 % zachyceny v nosní dutině. Reakcí organismu na ně je větší vylučování sekretu, což se projeví jako rýma, v horším případě dojde k zánětu horních cest dýchacích. Z hlediska zdravotního, ale i ekonomického je však závažnější onemocnění dolních cest d ýchacích (zánět průdušek a plic), protože často přechází do chronicity. Dolní cesty dýchací ohrožuje nejvíce respirabilní frakce polétavého Prachu. Ten může sám o sobě na organismus působit v závislosti na chemickém složení a fyzikálních vlastnostech. Může mít účinky mechanické, toxické, alergizující a rakovinotvorné. Působí však i jako nosič dalších chemických látek a mikroorganismů, které jsou na jeho povrchu sorbovány.

Znečištění ovzduší se v poslední době stalo vážnou hrozbou lidstva a rizikovým fakto-rem, ovlivňujícím zdraví celých skupin populace. Lidský organismus je vystaven značné zátěži. Jakkoli byl organismus člověka přírodou vybaven určitou schopností přizpůsobit se změněným podmínkám, je zřejmé, že proměny obývaného prostředí dnes předbíhají schopnost adaptability lidského organismu a tato skutečnost se projevuje zvýšeným nárůstem takzvaných civilizačních onemocnění. Důkazem této skutečnosti je statisticky podložený nárůst onemocnění obyvatelstva a dramatický vzestup prostředků investovaných do oblasti zdravotnictví. Příčinou zvýšené nemocnosti je zřejmě proměna životního prostředí člověka a nový životní styl.

Zvýšené znečištění vnitřního ovzduší je způsobeno zejména dvěma hlavními změnami dotýkajícími se interiérů budov:

• v důsledku rostoucích cen energie se ve výstavbě budov projevuje snaha zabránit tepelným ztrátám omezením přirozeného větrání okny a používáním klimatizace, jejímž důsledkem je kumulace škodlivin ve vnitřním ovzduší
• v budovách se stále více používají chemické látky, a to v nových konstrukčních materiálech, v nábytku či v užívaných chemických čisticích a úklidových prostředcích

Člověk, jehož genotyp byl utvářen v ekvivalentu venkovskému prostředí, byl ve městě vystaven zcela odlišným podmínkám nového životního prostředí. Důsledkem je nárůst onemocnění dýchacích cest, cévních potíží a rakoviny, dále neustále se zvyšující počet nemocných trpících alergiemi, astmatem a jinými kožními onemocněními.

Nezbytným opatřením ke zlepšení vnitřního prostředí všech budov je důsledné větrání. Platí však, že budovy ve městě jsou více ohrožovány smogem, budovy v přírodě zase rostlinnými alergeny. Proto je vhodné zvážit použití kvalitních čističek vzduchu, které nám mohou pomoci zbavit se zdravotních, zejména dýchacích potíží, alergických reakcí a únavy.

Zatímco úprava a celkové zlepšení životního prostředí - a tím i venkovního ovzduší - jsou programem dlouhodobým, v uzavřeném interiéru lze kvalitu dýchaného vzduchu zlepšit pomocí vhodných přístrojů prakticky okamžitě.