Faktory ovlivňující kvalitu vnitřního prostředí

Rozdělujeme do tří základních kategorií:

  • fyzikální: teplota, vlhkost, proudění vzduchu
  • chemické: anorganické a organické škodliviny
  • biologické: bakterie, viry, plísně, pyly, roztoči, prvoci, části rostlin, prach ze srsti a exkrementů zvířat, textilní prach

Subjektivní hodnocení kvality vnitřního prostředí se velmi liší, stejně jako skutečná sensitivita k některým chemickým látkám. I vzhledem k těmto skutečnostem nejsou dosud na světě stanoveny jednotné limity pro hodnocení a stanovení míry rizika nebo podílu vnitřního prostředí na existujících onemocněních. Proto je nutný individuální přístup k hodnocení vnitřního prostředí a objektivizaci zdravotních potíží.

Kvalita vzduchu uvnitř budov je závislá zejména na následujících faktorech:

  • kvalitě venkovního ovzduší
  • objemu vzduchu připadajícího na osobu v místnosti
  • výměně vzduchu
  • množství vzdušných škodlivin, jejichž zdroji jsou:
    - obyvatelé a jejich metabolismus
    - aktivity obyvatel
    - stavební materiály
    - úklid, čištění a údržba bytu

Protože doposud nebyla vytvořena jednoznačná kategorizace faktorů dle míry skutečného zdravotního rizika, bývají uváděny bez určení priorit takto: oxid siřičitý – SO2, oxidy dusíku – NOx, oxid uhelnatý - CO, oxid uhličitý – CO2, přízemní ozón – O3, formaldehyd, další organické chemické látky - VOC, azbest a jiná minerální vlákna, radon, kladné negativní ionty, prach, pyly, ale i bakterie, viry, plísně a výkaly roztočů.

Oxid siřičitý – SO2

Oxid siřičitý představoval v 70. a 80. letech minulého století hlavní složku znečištění ovzduší (kyselé deště). Od roku 1997 mají koncentrace klesající tendenci v důsledku dokonalejších technologií odsiřování spalin velkých zdrojů znečištění ovzduší, mezi které se řadí tepelné elektrárny, teplárny a průmyslové kotelny.Zdrojem oxidu siřičitého jsou i domácí topeniště – kamna na uhlí, kerosen a naftu, i když převažující komponentou jeho zvýšených koncentrací v bytech je venkovní ovzduší v typických oblastech tepelných elektráren (Severní Čechy). Sloučeniny síry jako sirouhlík a síra samotná se mohou v bytech vyskytovat také ze špatně provedené odpadové instalace.K hlavním zdravotním účinkům oxidů siřičitého patří dráždění horních cest dýchacích projevující se kašlem a zvýšená nemocnost respiračními nemocemi horních cest dýchacích.

Oxidy dusíku - NOx

Z osmi oxidů dusíku, které mohou být přítomny ve vnitřním prostředí, se jenom dva mohou nacházet v koncentracích způsobujících prokazatelný vliv na zdraví - oxid dusičitý (NO2) a oxid dusný (NO).

Základním zdrojem oxidů dusíku jsou emise z automobilové dopravy a ze stacionárních zdrojů spalujících fosilní paliva za vysokých teplot.

Stejným zdrojem z hlediska kontaminace vnitřního prostředí je používání plynu jako energetického zdroje pro vaření a vytápění nebo ohřev teplé vody. V ČR používá plynu k vaření či pečení asi 80 % domácností, elektřinu kolem 18 % a zbylá 2 % připravují pokrmy na jiných zdrojích, včetně spalování pevných paliv. Epidemiologické studie předpokládají, že obyvatelé domácností, kteří používají při vaření plynových zdrojů, jsou v mírném riziku pro vyšší výskyt respiračních onemocnění.

Oxid dusičitý působí především jako iritant dolních cest dýchacích a plic. Jeho vysoké koncentrace mohou vést ke smrti v důsledku edému plic. Oxid dusný snižuje množství hemohloginu v krvi. Zhoršené okysličování tkání je často výsledkem působení jak oxidu dusného, tak oxidu uhelnatého, protože většina zařízení ve vnitřním prostředí produkuje zároveň oba plyny.

Oxid uhelnatý - CO

Oxid uhelnatý způsobuje ve vysokých koncentracích příznaky akutní otravy a stále je příčinou předčasných smrtí při používání technicky nevhodných topidel na pevná paliva. Je to bezbarvý plyn bez chuti a zápachu a proto i životu nebezpečné zvyšování jeho koncentrací, je smyslům člověka nepostřehnutelné.

Hlavním zdrojem tohoto plynu ve vnitřním prostředí je nedostatečné spalování za spotřebovávání kyslíku - kamna na pevná paliva, plynové spotřebiče bez odtahu, krby, nevětrané kuchyně s plynovým sporákem, ale také garáže vybudované v těsné blízkosti obytných prostor. Zemní plyn používaný ve většině domácností u nás k vaření, vytápění nebo ohřevu teplé vody obsahuje 5 % oxidu uhelnatého.Významným zdrojem CO je také kouření.

Nepříznivé zdravotní účinky oxidu uhelnatého jsou vyvolány jeho schopností vázat se s hemoglobinem a snižovat tak okysličování krve. Množství absorbovaného plynu závisí zejména na ventilačních plicních objemech, tělesné aktivitě a množství hemoglobinu v krvi.

Oxid uhličitý - CO2

Oxid uhličitý je nejběžnějším kontaminantem ovzduší, jehož koncentrace jsou vždy vyšší v interiérech než venku.

Zdrojem tohoto plynu je především člověk, jeho metabolismus, dýchací a termoregulační pochody. Počet osob přítomných v místnosti, velikost prostoru a nedostatečné větrání jsou hlavní příčinou zvyšování koncentrace oxidu uhličitého nad normální hodnoty. Také spalování pevných paliv je zdrojem oxidu uhličitého a vodní páry. Současně se zvyšující se koncentrací oxidu uhličitého se proto zvyšuje i množství vodní páry v ovzduší a tím i relativní vlhkost vzduchu.

Vyššími koncentracemi CO2 je nepříznivě ovlivněno především dýchání, může způsobovat bolesti hlavy, závratě a nevolnost.

Ozón – O3

Ozón byl objeven roku 1840 Fredericem Schonbeinem, který si povšiml při experimentech s elektrolýzou elektrického jiskření, při kterém vznikal specifický zápach. Pojmenoval jej podle řeckého "ozein" - čichat. Při elektrickém výboji vznikají ze tří molekul O2 dvě molekuly O3. Ozón je nestálý plyn, který se samovolně rozpadá zpět na kyslík bez zbytkových škodlivých látek. Než dojde k rozpadu působí jako silný oxidant na bakterie, viry, plísně a pachy, s nimiž se setká. Jeho oxidační vlastnosti jsou asi 3500krát silnější než u klasické formy kyslíku. Dokonce již v malých a neškodných úrovních dokáže ozón likvidovat nežádoucí látky. Například CO, jako jeden z nejjedovatějších plynů, se váže na krev 600 krát rychleji než kyslík. Ozón předáním jedné molekuly kyslíku mění CO na CO2, který dále zpracovávají rostliny při fotosyntéze.

Ozón je přírodní plyn skládající se z atomů kyslíku. Širokou veřejností je ozón vnímán rozporuplně. V prvním případě je ozón v ochranné stratosférické vrstvě žádoucí a ubývá jej hlavně díky nepříznivým účinkům freonů, způsobujícím tzv. ozónovou díru. Ve druhém případě je zvyšování jeho koncentrace v přízemní vrstvě troposféry nežádoucí, neboť přispívá k tvorbě losangeleského smogu. V neposlední řadě je ozón využíván jako plyn s výjimečně silnými oxidačními a desinfekčními vlastnostmi. Pro své specifické vlastnosti se ozón využívá k úpravě vody, neutralizaci pachů, bakterií, různých forem virů a plísní. Je schopen ničit i takové viry jako je HIV. Ozón je druhý nejsilnější sterilizant, který má lidstvo k dispozici. Ničí 99,9 % všech známých bakterií, proto je ideální jako chemicky čistý desinfekční prostředek.

Stratosférický ozón

Ve stratosféře se ozón tvoří při fotolýze molekul kyslíku (chemická reakce probíhající pouze při spoluúčasti slunečního záření krátkých vlnových délek). Přirozenou cestou tam ozón vzniká i zaniká. Tyto děje jsou v rovnováze a ochranná vrstva se mění jen v určitém rozpětí podle vnějších podmínek. Její narušení způsobila lidská činnost. Fluorové deriváty uhlovodíků, které se používaly jako náplně chladících zařízení nebo nosných plynů ve sprayovém balení různých přípravků, tuto rovnováhu s časovým zpožděním asi patnácti let porušují, v důsledku čehož ochranného filtru ozónu ve stratosféře postupně ubývá. To zapříčiňuje zvýšení dopadu kosmického záření na povrch Země. Tento jev se nazývá "ozónová díra". Způsobuje globální oteplování, které se pro lidstvo může stát velkým problémem již v blízké budoucnosti. Kdyby došlo k výraznému porušení nebo zničení ozónosféry, dojde k úhynu mořského planktonu, a tím k narušení celého potravního řetězce vyšších organismů, na jehož konci stojí člověk.

Troposférický (přízemní) ozón

Svislým prouděním se ozón může dostat ze stratosféry do přízemních vrstev. Tyto přirozené výskyty ozónu nejsou pro biosféru škodlivé. V přízemní vrstvě troposféry se ozón tvoří hlavně fotolýzou oxidu dusičitého NO2. Odstraňován je převážně reakcí s oxidem dusnatým NO. Zvýšené koncentrace trvající několik hodin, jsou provázeny řadou dalších reakcí, při kterých vzniká pestrá směs oxidantů se značně nepříznivými účinky na životní prostředí a vzniká fotochemický smog. Atmosférický ozón, vytvořený přirozenou cestou, hraje v životním prostředí nezastupitelnou roli kontroly ovzduší. Oblasti s vysokým znečištěním, jako jsou např. města, postrádají přirozeně vytvořený ozón, neboť je zde nadměrně spotřebováván oxidačními substancemi, které chrlí do vzduchu auta, továrny a lidé.

Formaldehyd

Formaldehyd, jehož přítomnost je postřehnutelná čichem pro jeho štiplavý zápach, je často považován za nejnebezpečnější škodlivinu v interiérech bytů. Jeho vliv na zdraví nelze podceňovat, je však třeba mít na paměti, že existují další chemické látky, které mohou být rizikovější, i když jejich zvýšené koncentrace nejsou provázeny zápachem. Právě pro obtěžující zápach, který se objevuje již v nízkých koncentracích, je formaldehyd zdrojem častých stížností a obav.

Hlavním zdrojem formaldehydu ve vnitřním prostředí bytů mohou být již samotné stavební materiály použité v konstrukci budovy, zařizovací předměty jako nábytek, podlahoviny, koberce, tapety, dále kosmetické, čistící a desinfekční prostředky používané v domácnostech, ale i v některých nekvalitních plyšových hračkách. Zdrojem formaldehydu je také spalování uhlí, hoření plynu a kouření. Venkovní znečištění, zejména z dopravy nemá na výslednou koncentraci ve vnitřním prostředí významný vliv. Výsledná koncentrace formaldehydu v interiéru závisí značně na dalších podmínkách vnitřního prostředí, zejména na teplotě a vlhkosti.

Koncentrace formaldehydu v bytech jsou vysoké zejména tam, kde bylo použito ke konstrukci domu dřevotřískových desek nebo močovino-formaldehydové izolace. Měření v bytech domů postavených z cihel nebo panelů prokázala, že koncentrace formaldehydu závisí především na stáří a množství nábytku.

Formaldehyd způsobuje dráždění sliznice horních cest dýchacích a spojivek, pociťované subjektivně jako suchost, dráždění ke kašli, pálení očí a slzení, dále se podílí na oslabení lokální obranyschopnosti. Bolesti hlavy, nevolnost, únava a žízeň nastupují při déle trvající expozici v konstantně vysokých koncentracích. V odborných kruzích se o formaldehydu mluví jako o jedné z definovaných možných příčin atopického ekzému, chronických zánětů středního ucha a nastartování různých alergií.

Další organické chemické látky

Těmito látkami jsou myšleny tzv. těkavé organické sloučeniny, označované anglickou zkratkou VOC. Jsou to sloučeniny schopné tvořit fotochemické oxidanty reakcí s oxidy dusíku za přítomnosti slunečního záření. Jejich toxikologické vlastnosti a mechanismus působení na člověka se navzájem liší. Většinou se v neprůmyslovém prostředí nevyskytují izolovaně, ale jako suma sloučenin v podprahových koncentracích neodpovídajících popsaným toxikologickým účinkům.

V domácnostech je možné identifikovat asi 2 000 různých chemických sloučenin, avšak jen asi padesát z nich se vyskytuje běžně, a asi jen deset má prokázané či předpokládané závažné zdravotní účinky.

Hlavním zdrojem těkavých organických látek v interiérech je kouření, používané čistící prostředky, deodoranty, kosmetické přípravky, osvěžovače vzduchu, vonné oleje, nátěry, barvy a laky, koberce, podlahoviny. Venkovní vzduch, zejména v bytech umístěných v blízkosti hustého dopravního provozu, má významný podíl na výsledné koncentraci VOC ve vnitřním prostředí.

Akutní následky expozice těkavým sloučeninám se projevují jako akutní otravy, zejména skupinou látek, jejímiž zdroji jsou barvy, nátěry, rozpouštědla a lepidla při rozsáhlých rekonstrukcích místností či budov.

Toluen, xylen, styren a etylbenzen způsobují s ohledem na jejich koncentraci ve vnitřním prostředí bolesti hlavy, poruchy koncentrace, poruchy motoriky, závrať, nevolnost a zvracení. Po expozici ve vysokých koncentracích těchto látek mohou příznaky přetrvávat i několik dní a jen pomalu ustupovat.

Další látky, které prokazatelně souvisejí s hyperreaktivitou dýchacích cest nebo s alergenním působením jsou etylbenzen, chlorované uhlovodíky, ftaláty. Tyto sloučeniny mohou vyvolávat alergii.

Chloroform ve vnitřním prostředí vzniká odpařováním pitné vody ošetřené chlorem. K expozici dochází při praní, mytí nádobí a provádění osobní hygieny, zejména sprchování horkou vodou.

K dalším sloučeninám chloru - chlorovaným uhlovodíkům patří tetrachloretylen, který se používá k chemickému čištění oděvů, methylen chlorid, který je součástí rozpouštědel a trichloretan obsažený v mnoha produktech domácí chemie. Všechny sloučeniny chloru mohou způsobovat hypersensitivní reakce plic.

Terpeny jsou běžně identifikovanými sloučeninami ve vnitřním prostředí, protože jsou součástí osvěžovačů vzduchu, deodorantů a leštidel. I v nízkých koncentracích mohou být příčinou alergických respiračních reakcí.

Pesticidy (dělící se dále na insekticidy, herbicidy a zoocidy) obsažené v desinsekčních prostředcích používaných v domácnostech k hubení nežádoucího hmyzu, plevele či živočišných škůdců, dále látky používané k ochraně dřeva, patří mezi látky, které vytěkávají pomale, kumulují se v domácím prachu a jsou zdrojem dlouhodobé expozice, po které jsou podezřelé z karcinogenity nebo chronického poškození jater a ledvin.

I přes přítomnost potenciálních karcinogenů je velice pravděpodobné, že těkavé organické sloučeniny v koncentracích, které se většinou nacházejí ve vnitřním prostředí, nejsou zdrojem rizika pro nepříznivý zdravotní efekt. Jejich koncentrace ovlivňují spíše pohodu vnitřního prostředí v závislosti na citlivosti k charakteru jejich zápachu.

Azbest a další minerální vlákna

Azbest je termínem označujícím několik typů vláknitých minerálních vláken lišících se ve tvaru, délce a flexibilitě a zároveň v agresivitě jejich biologického působení v organismu. Azbest byl a je používán pro své výhodné protipožární a tepelně izolační vlastnosti ve velmi širokém spektru výrobků i v domácnostech: elektrická a tepelná izolace, v konstrukci stěn azbesto-cementové desky nebo vinyl-azbestové podlahové a stropní díly. Při všech těchto aplikacích může docházet v průběhu užívání k mechanickému poškození povrchu výrobků a k uvolňování vláken azbestu do ovzduší, které jsou považovány za riziko vzniku zhoubných onemocnění.

K hlavním projevům dlouhodobého působení azbestových vláken v ovzduší po více než dvacet let, patří azbestóza a rakovina plic. Tato onemocnění jsou častější u kuřáků než nekuřáků při současné dlouhodobé profesionální expozici azbestovým vláknům. Riziko onemocnění z expozice azbestu v nepracovním prostředí, tj. i v bytovém, je považováno za velice malé a nepravděpodobné.

Radon

Radon je bezbarvý plyn, těžší než vzduch, bez chuti a zápachu. Do domů se dostává z podloží, ze stavebních materiálů, z vody a se zemním plynem. Zdravotní důsledky inhalace radonu byly známy mnohem dříve než byly indikovány jako rakoviny plic, a mnohem dříve než byl radon objeven a mechanismus jeho působení vysvětlen. Šlo o "hornickou nemoc". Po objasnění příčin začátkem 50. let minulého století stačilo doly řádně odvětrat.

Radon v bytech působí obdobně jako v uranových dolech, jeho dceřinné produkty se dostávají do plic navázané na menší částice prachu. V běžných budovách však radon nedosahuje hodnot, jimž byli vystaveni horníci a k jeho likvidaci lze s úspěchem použít kvalitní čističe vzduchu, které vzduch zbaví malých prachových částic.

Ionizace vzduchu

Mezi faktory, které výrazně ovlivňují ovzduší, patří i ionty. Ionty jsou atomy nebo molekuly, které získaly nebo ztratily elektron. Ionty, které elektron ztratily jsou kladné ionty, ionty, které elektron získaly jsou záporné ionty.

Vzduch je vždy alespoň částečně ionizován účinkem kosmického záření a radioaktivity zemské kůry. Běžně vzniká v jednom cm3 vzduchu každou sekundu asi 10 kladných iontů a elektronů. Elektron vzniklý ionizací se může spojit s neutrální molekulou a vytvořit tak záporný iont. Současně s ionizací vzduchu probíhá i opačný děj zvaný rekombinace. Nesouhlasně nabité částice se navzájem přitahují a vytvářejí opět neutrální molekuly.

Ionizace vzduchu může být dosaženo následujícími způsoby:

  • Elektrickým atmosférickým výbojem - bleskem, který po své dráze působí extrémní ionizaci vzduchu, jež vede k reakcím mezi komponenty vzduchu.
  • Lokálně významným zdrojem iontů je tříštění vody v prostorech gejzírů a zvláště vodopádů, kdy tzv. Lenardovým efektem je odtrhávána část molekuly vody nesoucí přebytek elektronů. Stejný efekt lze pozorovat i po dešti. Je prokázáno, že nejvíce iontů se vyskytuje v blízkosti moří, vodopádů, hor, borovicových lesů a ve vzduchu po bouřce.

Otevřený prostor je pravidelně významně dotován ionizovanými částicemi vzduchu. Ve městech a v uzavřených špatně větraných místnostech je situace horší. V městských bytech je koncentrace záporných iontů velmi nízká.

K zachování přirozené ionizace vzduchu je nezbytné nenarušit elektrické pole, nacházející se mezi povrchem Země a ionosférou. Tradiční stavební materiály jako je kámen, cihly nebo dřevo narušují zmíněné elektrické pole díky své slabé vodivosti jen mírně. Odlišná je situace při používání kovů, oceli či betonu. Tyto materiály vytvářejí stínění elektrického pole Země, tzv. Faradayovu klec, čímž elektrické pole silně narušují. Takto snížené koncentrace záporných iontů nadále klesají nadměrným používáním klimatizací, jež zapříčiňují, že vzduch je "mrtvý", neboli bez iontů.

V tabulce 1 jsou uvedeny koncentrace záporných iontů nacházejících se v různých lokalitách.

Tab. 1 Koncentrace záporných iontů:

Název prostoru Koncentrace záporných iontů
vzduch v městském bytě 50-100 iontů/cm3
vzduch na ulici ve městě 100-500 iontů/cm3
vzduch v lese nebo u moře 1 000-5 000 iontů/cm3
vzduch u vodopádů 10 000-50 000 iontů/cm3
vzduch po bouřce 10 000-50 000 iontů/cm3

Kladné a záporné ionty

V čistém vzduchu v přírodě jsou kladné a záporné ionty obsaženy přibližně v rovnováze – poměrem 750 kladných k 650 záporným iontům v 1 cm3 (tzv. koeficient unipolárnosti = 750/650 = 1,15), což je velmi důležité pro lidský organismus. Nadměrné používání syntetických materiálů (záclony, čalounění, koberce, umělohmotné tapety, podlahové krytiny z PVC), klimatizací se syntetickými filtry, působení kladně nabité televizní obrazovky nebo monitoru počítače, používaní laserových tiskáren a kopírek, ale také smog a kouření způsobují nadbytek kladných iontů a následné zvýšení koeficientu unipolárnosti až na hodnotu 6, což může být zdraví škodlivé.

Při vysoké koncentraci kladných iontů dochází k jejich vnikání do plic. Vdechováním se ionty dostanou do krve a do organizmu, kde mohou vyvolávat nepříznivé reakce, jako např. zvýšené uvolňování serotoninu a histaminu. Zvýšená hladina serotoninu v krvi může snížit kapacitu plic a schopnost těla absorbovat kyslík. Serotonin rovněž způsobuje stahování hladkého svalstva, což může vyvolat migrénu, alergické reakce, vznětlivost, horkost, bolesti v krku, průduškový kašel, nevolnost či břišní křeče. Zvýšení hladiny histaminu se může projevit bolestmi srdce, alergiemi, sennou rýmou, nevolností a nespavostí.

Tabulka 2 uvádí koncentrace kladných a záporných iontů ve vzduchu, stanovené ruskou sanitární normou SanPin.

Tab. 2 Koncentrace iontů

Norma Počet iontů v cm3
Kladné ionty Záporné ionty
min. množství p+ > 400 p- > 600
max. množství p+ < 50 000 p- < 50 000

Prach

Prachové částice nejvíce znečišťují ovzduší na Zemi. Ve zprávě o znečištění ovzduší v roce 2002, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav, se uvádí, že limitní hodnota 24hodinové koncentrace prachových mikroskopických částic byla v roce 2002 překročena více než pětatřicetkrát. Oblasti, kde koncentrace překračují příslušné limitní úrovně, představují téměř 6,5 % území našeho státu a žije zde více než 23 % populace. Pracovníci Hydrometeorologického ústavu rovněž měřili polétavý prach ve velikostních frakcích PM2,5 a PM10 (částice o aerodynamickém průměru do 2,5 µm, resp. 10 µm). Tyto "neviditelné" částice prachu, vznikající z automobilové dopravy nebo z těžkého průmyslu, jsou pro člověka více nebezpečné tím, že na rozdíl od hrubých částic se nezachytí v horních cestách dýchacích a nejsou vykašlány, nýbrž proniknou hluboko do dýchacích cest. Navíc na sebe vážou různé škodliviny včetně karcinogenních látek.

Pyly

Pylové zrno vzniká v samčích orgánech květu – v tyčinkách. Velikost většiny pylových zrn se pohybuje od 15 do 200 µm. Pylové alergie vyvolávají především menší zrna. Šíření pylových zrn ovzduším je závislé na meteorologické situaci, na vzdušných proudech a na vlhkosti ovzduší.

Pyly větrosprašných rostlin jsou speciálně přizpůsobeny pro dobré šíření vzduchem na značné vzdálenosti, pyly hmyzosprašných rostlin se naopak vzduchem většinou šíří jen na krátké vzdálenosti, proto také pyly vyvolávající alergie jsou převážně produkovány rostlinami větrosprašnými. K vyčištění atmosféry od pylů a jiných větších částic dochází nejlépe při dešti.

K tomu, aby došlo k uvolnění pylu do ovzduší je třeba, aby květy dosáhly určité biologické zralosti. Jejich uvolňování dále závisí na teplotě ovzduší, na vlhkosti a mnohdy na denní době. Ve Střední Evropě se dělí pylová sezóna na tři hlavní období – jarní, kdy dominuje pyl stromů, letní, kdy dominantními alergeny jsou trávy, a podzimní období s dominancí vysokobylinných plevelů, především pelyňku a ambrózie.

Bakterie, viry, plísně, výkaly roztočů

Biologická frakce domácího prachu "bioaerosol" obsahuje plísně, bakterie či frakce jejich těl, roztoče a produkty jejich metabolismu, šupinky lidské kůže, vlasy, chlupy domácích zvířat, částečky textilií i potravin. Hlavním zdrojem bakterií jsou prokazatelně samotní uživatelé bytu. Venkovní vzduch má na jejich vnitřní koncentraci malý podíl. Obdobně je možno použít toto tvrzení pro viry. Množství bakterií a virů se mění velice rychle v závislosti na počtu osob v místnosti, na jejich aktivitách, na velikosti prostoru a na způsobu a četnosti větrání. Pro plísně můžeme najít stacionární vnitřní zdroje (kolonie plísní na stěnách, potravinách, pokojových rostlinách). Jejich množství v ovzduší je závislé na ročním období a počasí.

Mikroorganismy jsou jednobuněčné organismy rostlinného či živočišného původu viditelné pouze mikroskopicky. Jsou přítomny ve vodě, v půdě i v ovzduší. Ve venkovním ovzduší i v ovzduší uvnitř objektů se vyskytuje množství mikroorganismů, na jejichž existenci je člověk dlouhodobě adaptován. Mikroorganismy obsažené ve vnitřním prostředí mohou vyvolat několik nežádoucích účinků na zdraví od nevolností a potíží smyslového ústrojí až k vážnému ohrožení zdraví. Kromě infekčních onemocnění patří mezi nejznámější rýma, kašel, bolesti hlavy, astma, záněty průdušek.

Z mikroorganismů jsou bakterie a mikroskopické vláknité houby - plísně uváděny jako významné alergeny hned za roztoči, prachem a alergeny domácích živočichů. Z hygienického hlediska je závažná produkce toxických látek - toxinů. Ty jsou produkovány jak bakteriemi, tak plísněmi. Zdravotní důsledky po inhalaci bakteriálních toxinů jsou známy jako "horečka ze zvlhčovačů" a jsou spojovány především s inhalací aerosolu z kontaminovaných zvlhčovačů nebo vodních rezervoárů klimatizací. Na rozdíl od ostatních škodlivin v interiéru se mohou mikroorganismy v různých místech vnitřního prostředí kumulovat (v potrubí vzduchotechniky, na filtrech čistících zařízení, v nádržkách zvlhčovačů, v kobercích a čalouněném nábytku) a při vhodných podmínkách i rozmnožovat. Ve vnitřním prostředí se pak mohou vyskytovat i v koncentracích několikanásobně vyšších než je jejich koncentrace ve venkovním ovzduší.

Roztoči jsou paraziti živící se kromě jiného šupinkami lidské a zvířecí kůže. Místem jejich množení jsou zejména lůžkoviny a matrace. Přežívají dobře i ve vlněných textiliích a v kobercích. Je prokázáno, že expozice alergenům získaným z těl roztočů, je hlavním sensibilátorem v prvním roce života a pozdějším významným alergenem pro vyvolání astmatického záchvatu.

Dalším biologickým materiálem obsaženým v domácím prachu jsou kočičí a jiné zvířecí chlupy, části jejich výkalů a slin.

Obr. 1 Velikost částic ve vzduchu

Velikost částic ve vzduchu

Alergie

Jedním z důsledků působení faktorů znečišťujících životní prostředí je i rostoucí výskyt alergie – nemoci, která se ještě v polovině minulého století vyskytovala zcela výjimečně.

Výskyt alergických nemocí je v různých zemích světa rozdílný, především v závislosti na klimatických podmínkách a industriálních faktorech. Obecně platí, výjimkou je Japonsko, že "čím vyspělejší společnost, tím vyšší výskyt alergií je". V rozvojových zemích nepředstavují tyto choroby zatím závažnější problém.

Výskyt alergické rýmy ve vybraných zemích znázorňuje graf 1. Je patrné, že toto onemocnění je nejčastější ve Spojených státech amerických, což přímo souvisí s tamním masovým používáním klimatizace. K největšímu nárůstu alergické rýmy v posledních letech došlo v Německu a Austrálii. Česká republika je na tom zatím lépe než skandinávské země Finsko, Švédsko a Norsko.

Graf 1 Výskyt alergické rýmy

Výskyt alergie

Výskyt alergických onemocnění kolísá podle statistik Světové zdravotnické organizace mezi 5 až 20 % dospělé i dětské populace, přičemž více alergiků nalezneme mezi městským obyvatelstvem. Podle sociálního postavení trpí v rodinách dělníků alergiemi 4,6 % dětí, u zemědělců 5,3 % a v rodinách inteligence 14,6 %.

V české populaci dosahují alergické choroby čísla kolem 20 %, ovšem výskyt u mladé generace do 15 let činí až 25 %. Výskyt astmatu je v průměru 2,5 %, alergické rýmy 7,4 % a kožních alergií 4,5 %. V absolutních číslech je pak asi 250 000 astmatiků, více než 700 000 osob trpí některou z forem alergické rýmy a přes 400 000 nemocných má alergické kožní onemocnění.

RYCHLÁ POPTÁVKA

Aktuality

Správný výběr tepelného čerpadla

Představujeme vám základní informace o správném výběru tepelného čerpadla: na co se zaměřit při výběru tepelného čerpadla a odpovědi na nejčastější otázky našich zákazníků. V případě dalších dotazů nás neváhejte kontaktovat e-mailem nebo zdarma telefonicky ...

Servis tepelného čerpadla Panasonic Aquarea

Proč je nutný servis tepelných čerpadel vzduch-voda? A jak při něm správně postupovat? Podívejte se na ukázku servisních úkonů u tepelného čerpadla Panasonic Aquarea. Pravidelným servisem prodloužíte životnost tepelného čerpadla a snížíte jeho provozní nák...

Říjen - ochrana oběhových čerpadel pro tepelná čerpadla Panasonic Aquarea řady H

Pro ochranu oběhových čerpadel v hydroboxech tepelných čerpadel Panasonic Aquarea řady H doporučujeme používat odstředivé odkalovače s magnetickou vložkou od společnosti Giacomini. Silný magnet ve filtru a způsob cirkulace topné vody zajistí kvalitní odlouč...

FOR ARCH 2017 19. 9 - 23. 9. 2017

Zveme vás na náš stánek B13 v hale 7 ve veletržním paláci PVA EXPO PRAHA v Letňanech od úterý 19. 9. do soboty 23. 9. 2017. FOR ARCH je stavební veletrh s nejdelší tradicí v ČR a pro české i zahraniční vystavovatele představuje výbornou příležitost pro pre...

Kotlíková dotace pro střední Čechy

Dobrá zpráva pro všechny zájemce o tzv. kotlíkovou dotaci! Dne 4. 9. 2017 zveřejní Státní fond životního prostředí text výzvy s metodikou a formuláři pro podání žádostí o dotace. Od 5. 9. 2017 tedy začneme navštěvovat zákazníky a připravovat vše potřebné....

Více aktualit

CERTIFIKACE

ISO 14001 - klimatizace ISO 9001 - klimatizace